Výmenný obchod = Barter
Názor ekonómov |
|
Ilona Švihlíková ekonómka Vš ekonomická Praha Prednáša na Vysokej škole medzinárodných a verejných vzťahov v Prahe, je vedúcou Katedry politológie a spoločenských vied. Vyštudovala ekonómiu na Vysokej škole ekonomickej v Prahe, kde tiež obhájila doktorát z politológie. Zameriava sa napr. na medzinárodné ekonomické vzťahy, globalizáciu, menové otázky, či energetickú bezpečnosť. Výměnný obchod (barter) je historicky nejstarší verze obchodu a možnost jeho uplatnění je nepřímo úměrná četnosti vyměňovaného zboží a služeb. Jeho hlavním problémem je způsob stanovení ekvivalence a proto byl nahrazen obchodem s využitím všeobecně uznávaných ekvivalentů (nejčastěji peněz). Jako alternativa bývá výměnný obchod využíván v situacích, kdy všeobecný ekvivalent selhává (velké krize, hyperinflace), tedy kdy se držení peněz jeví jako ztrátové a kdy se četnost vyměňovaných statků obvykle zužuje na ty základní a nezbytné. Avšak i v těchto případech se výměnný obchod často podporuje a zpřehledňuje alternativními směnnými ekvivalenty (poukázky LETS odvozené od množství práce, různé lokální měnové pokázky)
Teoreticky by výměnný obchod mohl vytlačit využívání peněz pro obchod v případě, kdyby v každém okamžiku byla v " centrální databázi" dostupná informace o výměnném poměru mezi měněnými statky vztažená k danému místu a času výměny. Jak dalece je tento teoretický model schopný praktické realizace nejsem sto posoudit. Jako omezená nultá verze "centrální databáze" by mohla sloužit databáze již realizovaných výměnných obchodů, která by sloužila jako vodítko k dohadování směnných poměrů podobných nových výměn.
Takže shrnuto podrtrženo: nic proti barteru, ale jako přeci jen lepší shledávám použití "alternativních peněz" a la lets.
moc zdraví Ilona Švihlíková Peter Staněk SAV BA barter neriesi problem zadlzenosti globalnej ekonomiky a ak by mal platit,museli by sme zacat od bodu 0, ale co s doterajsimi dlhmi? To je dnes klucova otazka. S uctou P. Stanek |
